Turisťák 15.6. - 20.6.2003
Začínalo to celkem nevině. Ale 2 flašky kořalky se při vystoupení z vlaku projevily. Nejenom že se pojídaly mobily, ale vzuchem lítaly i sekerky jak tomahavky. Breefink vnímal už jen málokdo. (Všimněte si toho jednotného kantorského postoje - pozn. autota) Nicméně postavili jsme stany...
...i když jsme se ráno divili, jak jsme to mohli zvládnout,... ...a vyrazili jsme na příjemnější místo. Ráno se však některým jedincům vstávat za žádnou cenu nechtělo. Zato Dan už od rozbřesku spravoval svuj campingový vařič,... ...který vypadal jako nášlapná mina. Proto všichni prchali od Dana někam dál.
A to už se nám probouzí i Luboš. Pavel, zvaný Nšoči nebo též Rybana, má už dokonce sbalený i stan. Jelikož se nám někde zatoulal řidič s barelama, krátili jsme si dlouhou chvíli hrou - pádlovanou. Honza se pustil i do riskantnějších věcí, třeba do operace svojí (smradlavé) nohy. Mezitím dorazily barely...
...a mohlo se začí vesele balit. Poslední fotka před první plavbou - podle ní se měli identifikovat ztracení nebo utopení jedinci. A hurá do lodí. Počáteční rozplavba byla celkem prima,... ...ale první jez nás trochu zaskočil. Proto jsme se u něj nejdřív vyfotili,...
...potom jsme si ho dobře prohlídli... ...a po sjezdu takto dopadli. Při vajglpauze se natirala spálená ranema, obědvalo a odpočívalo. V Rožmberku se opět postalilo stanové městečko,... ...posvačilo,...
...někdo se rozhlížel kolem stanu,... ...někdo seděl u ohně... ...nebo v nejbližší hospůdce. Došlo i na prapodivné sázky. A to už je Honza se svým věrným kamarádem, kterýho jsme všichni nazývali Smoking Dog.
Ráno se opět zbouraly stany,... ...sbalily všechny věci... ...a opět se vyplulo po Vltavě směr Český Krumlov. Mirek je tu ještě veselej, to netuší co ho čeká v dalším kempu. Vajglpauza: mazání spálených částí těla, svačina,... ...odpočinek, polívka(pan učitel v pozadí).
Na nádraží v Krumlově jsme doralzili kupodivu všichni. Poslední fotečka před odjezdem na konec světa. Ve vlaku se někdo rozvaloval třeba jako Martin,... ...někdo dospával... ...a ěkdo sledoval okolní krajinu.
Krize č. 1: kemp v Nové Peci (jestli se tomu tedy dá říkat kemp). No prostě byla to posekaná neshrabaná louka, kde neznali teplou vodu natož sprchu. A tady jsme trávili 3 dny. Rychle jsme rozbyli tábor a utekli odtamtud k Zárubům. Uklízet??? K čemu?!?! Ráno si dal každý vyprošťováka... ...a vyrazili jsme na projížďku.
Lesní cesty se nám postaraly o menší defekty a všelijaká lesní havěť, jako jsou mouchy a komáři, nám zpříjemňovala jejich odstraňování. Na (ne)štěstí začalo pršet, atak jsme se schovali v nejbližší hospodě. Naši tři vědmové neustále sledovali oblohu a ptali se sami sebe: Bude nebo nebude??? My jsme neustále čekali jak sporťáci rozhodnou... ...a přemýšleli, zda nezměníme dopravní prostředek. No to je hnus, řikal si Dejv, když si ohříval jednu ze svých konzerv.
Jarda dal raději přednost chlebu zřejmě s nějakou spocenou paštikou. Petr si raději se svojí večeří zalezl do stanu. Nakonec se stejně vyrazilo k Zárubům. I pan učitel se tam za námi přišel podívat,... ...ale zanedlouho zase odešel.
Krize č. 2: zkrácená první trasa se musela druhý den dohnat. Nejprve nás čekal výšlap na Plešné jezero,což jsme si zdokumentovali, a daších několik desítek kilometrů po šumavských kopcích. Na vajglpauze, což bylo asi po 60ti kilometrech, byli všichni vyřízeni (kromě sporťáků). No a v hospodě U Němečka nás čekala nejhorší obsluha snad v celý střední Evropě. Všichni jsme protestovali, že už dál nepojedem. Já od té doby považuji České dráhy za svaté (zasvěcení ví proč).
V kempu se oslavovalo, že jsme turisťák přežili. Rychle se dopily zásoby... ...a hurá z Zárubům. Tady se uplatňuje přísloví: Kdo jinému jámu kopá,... ...sám do ní padá.
No comment. Snad jen: Kamarádi vždy a všude. I na záchodě. Po oslavě byl Vaškovi stan malej... ...a Jarda s Martinem byli vysmátí jak dvě sluníčka. Při zpáteční cestě všechny přepadla únava. A výsledek našeho cyklisticko-vodáckého kurzu: Jedna ředitelská důtka a jeden ohrožený druh učitele.

Turisťák - 2. část


Zpět na hlavní stránku