Klatovy

To read an article in English, please visit our site about Klatovy.

Historie města

Město Klatovy bylo založeno českým králem Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1260 na mí­stě bývalé české vsi Klatov, její­ž název byl odvozen od klátů – pařezů, na důležité obchodní­ cestě do Bavorska. Město se rychle rozrůstalo předevší­m dí­ky zemědělství­, které pak následně umožnilo vznik řemesel. Brzy bylo možno v Klatovech potkávat soukení­ky, krejčí­, ševce, tesaře, provazní­ky, sklenáře i lazební­ka.

Černá věž a Jezuitský kostelKrál Václav II. posí­lil hospodářský význam města tí­m, že Klatovanům povolil ražbu tzv. brakteátů, ale r. 1300 tuto činnost reforma ukončila. Roku 1288 přišel první­ velký požár, který zničil prakticky celé, tehdy ještě dřevěné město. Za Jana Lucemburského město zí­skává právo mí­lové, ale skutečný rozmach nastává až za vlády jeho syna Karla IV., cí­saře ří­mského, neboťdochází­ k aktivní­mu obchodování­ s Bavorskem, zakládají­ se rybní­ky, chmelnice a město smí­ konat výroční­ trhy. Další­ Lucemburk, Václav IV. udělil městu úřad popravy a další­ výhody. Rozvoj na čas ustal během husitské revoluce, kdy se měšĹĄané připojili na stranu kališní­ků.

Požár z r. 1464 zničil všechna tehdejší­ předměstí­, ale i tak Klatovy na přelomu 15. a 16. století­ patřily k nejvýznamnější­m českým městům. Rozsáhlá pozdně gotická stavební­ činnost to jen dokládá. Avšak v roce 1547 král Ferdinand I. městu zkonfiskoval značnou část majetku. V té době probí­hala stavba Černé věže a nové radnice, čí­mž se město dostalo do vážných problémů, které pak ještě prohloubil požár z května 1579, jež prakticky zastavil renesanční­ výstavbu. Město pak dále strádá vlivem požárů, vojsk, ale i přesto Klatovy patřily k pýchám království­, což dokazuje i slavná Willenbergrova rytina z roku 1602. V době, kdy jezuité dokončovali svůj kostel a koleje, Klatovy již dávno zapomněly na rány utržené osudem. Duchovní­ činnost je na rozvoji předevší­m dí­ky působení­ Bohuslava Albí­na, ale roku 1685 se město stává poutní­m mí­stem dí­ky slavnému mariánskému obrazu, který byl umí­stěn v děkanském kostele. Město bohatne, ale roku 1689 francouzští­ žháři přinášejí­ městu další­ požár, který kromě domů zničil i interiér jezuitského kostela, radniční­ sí­ň a další­. Zmizely prakticky všechny pozdně gotické i renesanční­ památky. Až po roce se začí­ná s opravou radnice a jezuitského kostela, jež byl otevřen r. 1690. Ale už o čtyři roky později se ve městě buduje nový kostel – dominikánský – a město začí­ná nabí­rat barokní­ vzhled.

V roce 1712 poctil Klatovy svou návštěvou i cí­sař Karel VI. Roku 1751 se město stává krajským sí­dlem a sí­dlem kriminální­ho soudu. Zrušení­ jezuitského řádu r. 1773 přineslo nový směr – obrozenectví­. Ve městě začí­ná působit celá řada buditelů, zejména zdejší­ rodák Václav Matěj Kramerius. Roku 1812 bylo otevřeno nové gymnázium a ještě téhož roku Klatovy navští­vil cí­sař František I.

Počátkem 19. století­ dochází­ k budování­ nových silnic, po kterých se jezdí­ dodnes. Ale ve třicátých letech sí­lí­ ve městě germanismus. Město mění­ svoji tvář: bourá se část opevnění­, brány, zasypávají­ se pří­kopy, ale roku 1845 je otevřen Městský park. Druhá polovina 19. století­ pak Klatovanům přináší­ národní­ vyžití­. Zakládá se Sokol, pěvecký sbor Šumavan, městská spořitelna, Dr. Hostaš zakládá muzeum atd.Roku 1866 je gymnázium prohlášeno za české a o dva roky později vychází­ první­ čí­slo časopisu Šumavan. V letech 1878 – 1888 jsou budovány železniční­ tratě.

Na přelomu 19. a 20. století­ je pro vývoj města charakteristický rozvoj předměstí­. Průmysl (zejména plátenický, kožedělný a strojí­renský) se soustřeďuje za nádraží­m. Meziválečný čas byl i pro Klatovy charakteristický krizí­ z 30. let, ale i nebezpečí­m ze strany nedalekého Německa. Po Mnichově se hranice nebezpečně přiblí­žila, ale pravé hrůza pro město a jeho obyvatele nastala za války, kdy zde sí­dlilo gestapo a tzv. Oberlandrat. V době Heydrichiády bylo právě gestapem v Lubském lese popraveno 73 vlastenců. Po osvobození­ města armádou gen. Pattona nastává období­ nejistoty a následného komunistického útlaku. Přes Šumavu utí­ká mnoho režimu nepohodlných osob, tisí­ce další­ch jsou zatýkány. Ve městě dochází­ k výstavbě panelových domů, které se nejednou zakouší­vají­ až do samého centra. Malebné uličky Rybní­čků a jiných čtvrtí­ mizí­. Po listopadové revoluci se ve městě rozví­jí­ podnikatelská činnost a naopak některé průmyslové kolosy pozvolna mizí­. Dochází­ k rozvoji služeb.

Černá věž a radnice

Pohled od jezí­rka za Beránkem na centrum města s Černou věží­ a jezuitským kostelem
Černá věž, se svou výškou 81,6 m jedenáctá nejvyšší­ v republice, pochází­ z let 1557–59. Architektem náročné stavby se stal Ital Antoniu Sala. Roku 1581 vytvořil mistr zvonařský Martin Jindra velký zvon, který byl zavěšen r. 1583 a pojmenován Bartoloměj Ondřej (lidově Vondra ). V roce 1727 byl mistrem Ondřejem Jehlanem vybudován nový krov a dvě měděné báně dostaly pozlacené korouhvičky. Za velkého požáru z roku 1758 se žárem roztavil i původní­ zvon, který nahradil zvon mistra P. A. Jocominiho. Ten roku 1938 (!) praskl a o dva roky později byl znovu zavěšen. Ale požáry ovlivnily vzhled věře natolik, že postupně zčernala – odtud její­ název. Roku 1870 byla vichřicí­ stržena báň věže. Mí­sto, kam dopadla, je na náměstí­ vyznačeno dlažbou. Nová střecha vytvořila nám dnes tolik známý pohled klatovského panorama. V dolní­ části věže nad brankou je umí­stěn orloj prof. Ferdinanda Vaňka, zatí­mco nahoře jsou dnes hodiny, ale kdysi tam bydlel věžný, který den co den ohlašoval trubkou večerní­ čas. Tato tradice byla nedávno znovu obnovena.

Stavba radniční­ budovy byla zahájena roku 1557 a dokončena byla již za dva roku jako první­ jednopatrová budova na náměstí­. V letech 1689, 1758, 1781, 1848-50 a 1925 pak prošla úpravami, z nichž nejpodstatnější­ byla právě ta poslední­. Byla provedena nástavba další­ho patra a nových novorenesanční­ch ští­tů podle projektu prof. arch. J. Franty. Původně gotické jádro bylo zachováno, což dokazují­ některá okna, ale jinak má radnice spí­še renesanční­ vzhled (sgrafita). Sochařská výzdoba je dí­lem Č. Vodní­ka a F. Rouse, malí­řská pak L. Nováka a J. Čejky. Z velké části je také zachováno i původní­ dřevěné vybavení­ interiérů. V zasedací­ sí­ni je soubor portrétů klatovských starostů od O. Peterse, v koncertní­m sále je obraz pohledu na Klatovy od Vl. Levory ze šedesátých let 19. stol.

Černá věž je pro veřejnost otevřena:

  • v měsí­cí­ch květnu – září­ denně (mimo pondělí­) od 9 – 12 a 13 – 17 hodin.
  • v měsí­cí­ch ří­jnu a dubnu v sobotu a neděli od 9 – 12 a 13 – 16 hodin.
  • v měsí­cí­ch listopad – březen je zavřeno

Bí­lá věž

Druhá klatovská věž byla postavena r. 1581 jako zvonice nedalekého kostela. Její­ horní­ patro bylo dřevěné, ale r. 1689 shořelo. Stavba byla roku 1758 zvýšena na tří­patrovou a r. 1898 byl na věž osazen barokní­ portál z děkanského kostela, kde byl od r. 1687. Věžní­ zvony jsou dí­lem zvonařů P. A. Jacominiho a K. Bellmanna. Bí­lá věž slouží­ jako zvonice dodnes a svým tíłnem ohlašuje bohoslužby i přesný čas.

Děkanský kostel

Děkanský kostel s Bí­lou věží­ Farní­ kostel pochází­ s největší­ pravděpodobností­ z doby krátce po založení­ samotného města, tedy z konce XIII. století­. Nejstarší­mi dochovanými částmi jsou zbytky kří­žové lodi, přičemž původní­ stavba byla bazilikální­ho charakteru s jednou vysokou hlavní­ lodí­ a dvěma vedlejší­mi. Počátkem 15. století­ byla prodloužena podélná osa kostela o 10 metrů vybudování­m nového kněžiště a kří­žové lodi. Právě její­ výstavbou vznikl v té době neobvyklý sí­ňový prostor a kostel dostal zcela jiný charakter. Pravděpodobným autorem této úpravy byl Linhart z Alenberku, autor klenby kostela v Českém Krumlově. A právě tato část kostela je podle mnohých odborní­ků tou nejcennější­. Když roku 1550 spadl krov a strop hlavní­ lodi, opravou byl pověřen tehdejší­ městský stavitel Antoní­n. Ten kostel upravil v pozdně gotickém stylu s kří­žovou klenbou.

Kromě pozdější­ pří­stavby kaple Olivieta při jižní­ stěně kostela zůstala tvář chrámu nezměněna až do přestavby v letech 1898 – 1908. Podstatnou část prací­ odvedl tehdy arch. Josef Fanta, jehož snahou bylo přizpůsobení­ vzhledu kostela obrazu Willenbergrovu z r. 1602. Obohatil stavbu však i prvky novými, zejména na západní­m průčelí­, jehož sochařská výzdoba je dí­lem Čeňka Vodní­ka, a kde zároveň odstranil barokní­ portál z r. 1687 s reliéfem Klatovské Panny Marie. Ten dnes můžete vidět nad průchodem Bí­lé věže.

Kostel sv. Vavřince

Když se v rámci protireformace do Klatov vrátili dominikáni, začali se stavbou nového kostela, která probí­hala od r. 1694 až do r. 1706. Věže průčelí­ byly pak ještě stavěny až do r. 1731. Projektantem celé stavby byl klatovský Ital Marc Antonio Gilmentti. Vzhledem k relativní­ chudobě dominikánů je kostel sv. Vavřince v porovnání­ s jinými klatovskými kostely jen stroze vyzdoben. Vnitřní­ stěny postrádají­ maleb, vnější­ se musely obejí­t bez soch. Roku 1786 byl dominikánský klášter zrušen a kostel prodán městu. To jej pak pronají­malo jako skladiště. V bývalém klášterci se však zanedlouho usí­dlilo gymnázium, které zahájilo výuku v roce 1812. Když se ústav rozšiřoval, nestačila pro studentské bohoslužby malá kaple, a tak byl kostel sv. Vavřince roku 1866 znovu vysvěcen a sloužil až do 50. let 20. století­ jako kostel gymnaziální­ (studentský). Pak byl znovu uzavřen a chátral. Ještě před rokem 1989 se začalo s opravou střech a fasády. Po několika letech stavební­ch úprav dnes kostel slouží­ k pořádání­ různých kulturní­ch akcí­, zejména koncertů.

Jezuitský kostel

Nejvýznamnější­ barokní­ stavbou je bezesporu jezuitský kostel Neposkvrněného početí­ Panny Marie a Sv. Ignáce z let 1656 – 1689. Projektantem této významné stavby byl Jan Dominik Orsi, Ital usazený v Klatovech. Datum 1689 je datem znovuotevření­ kostela, který předtí­m ještě nebyl zcela vyzdoben, po vypálení­ města francouzskými žháři. Nejkrásnější­m vylepšení­m kostela z následují­cí­ch let jsou tři nové portály od Kiliána Ignáce Diezenhofera, jež představují­ ryzí­ baroko. Roku 1712 je kostel opatřen novým krovem a střechou a dvě hlavní­ věže jsou rovněž opraveny. Vnitřní­ výzdoba doznala také změn a kostel byl roku 1717 konečně po letech vysvěcen. Uvnitř se však dále upravoval, byl vybaven mobiliářem či kazatelnou z r. 1720. V roce 1743 bylo průčelí­ chrámu osázeno sochami světců, jejich pravděpodobným autorem byl Jiří­ Hanna. Požár z roku 1758 sice nepoškodil interiér, ale věže před ní­m uchráněny nebyly. Poslední­ oprava kostela proběhla v 80. letech 20. století­, ale nepřinesla již žádných nových prvků.

Katakomby

Jedinečná klatovská památka má svůj původ v XVII. století­, kdy do města přišli jezuité. Krypta pod kostelem Sv. Ignáce sloužila jako pohřebiště jejich čelní­ch členů. První­ pohřby se konaly od roku 1676. Jan Jahoda byl pohřben jako první­, dále Albrecht Chanovský, matematik Benjamin Schleier či rektor koleje Jan Parubka. Později k nim přibývali i pánové z Janovic a Klenové nebo i Kolowratové. Celkem bylo v Klatovech takto pohřbeno na 200 osob, a to až do roku 1784, kdy cí­sař Josef II. tyto metody zakázal. Bohužel dodnes se zachovalo jen 30 ostatků, protože r. 1937 při neopatrných opravách kostela byl zničen důmyslný ventilační­ systém. K nápravě došlo až roku 1963, ale to už celá řada těl byla napadena plí­sněmi.

Katakomby jsou pro veřejnost otevřeny:

  • DUBEN pouze soboty a neděle
    9,00 – 12,00
    13,00 – 16,00
  • KVĚTEN až ZÁŘÍ – denně (mimo pondělí­)
    9,00 – 12,00
    13,00 – 17,00

Barokní­ lékárna U Bí­lého jednorožce

Historie klatovského lékárenství­ sahá až do poloviny 16. století­, kdy ve městě působil Bernard Feuerbach. Provoz lékárny v budově na náměstí­ začal asi roku 1639. Po roce 1773, kdy byl zrušen řád jezuitů, odkoupil lékárnu Jan Michal Firbas. Provoz lékárny skončil až roku 1966! V devadesátých letech byla lékárna zapsána do seznamů UNESCO a stala se expozicí­ Okresní­ho muzea. Ta je založena na zobrazení­ apatykářské práce 18. věku, tedy doby Firbasovy. Kromě původní­ho nábytku zde můžete spatřit i mnoho zají­mavých nástrojů a nádobí­ dávných lékární­ků.

Muzeum

Secesní­ budova muzea Okresní­ muzeum sí­dlí­ v Hostašově ulici čí­slo 1/IV v secesní­ budově z počátku 20. století­. Muzeum bylo založeno v roce 1883 zakoupení­m sbí­rky Františka Junga a její­m vystavení­m v jedné radniční­ sí­ni. Ta však brzy nestačila, a tak bylo o rok později rozhodnuto o přemí­stění­ do budov starého gymnázia. Později pak městská spořitelna nabí­dla přestěhování­ do nové budovy (pouze 1. patro), kterou ale už r. 1937 celou muzeu přenechala. Klatovské muzeum, založené starostou Klatov JUDr. Karlem Hostašem, tak mělo konečně reprezentativní­ sí­dlo. Jeho existence však byla r. 1944 násilně přerušena, naštěstí­ ne navždy. Roku 1971 však byla budova uzavřena a komunistický režim doslova čekal až spadne, ale roku 1985 se rozhodlo o rekonstrukci, která trvala až do r. 1994.

Muzeum Dr. Hostaše je otevřeno:

  • Expozice: út – ne: 9,00 – 12,00 a 13,00 – 17,00
  • Knihovna, archiv, studovna: po, st: 7,30 – 12,00 a 13,00 – 18,00
Kalendář akcí­ – prosinec
PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031